Rubrika: koncerty

Publikováno

Mše svatá z vigilie

20. června od 19.30 hod.
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Svaté Hoře

Josef Antonín Sehling (1710-1756) Missa Immaculatae B. V. Conceptionis seu integra
Josef Antonín Sehling Regina coeli laetare in D
Kolegium pro duchovní hudbu & Consortium musicum
řídí Vít Aschenbrenner

Na pozvání svatohorského regenschoriho Pavla Šmolíka provedeme slavnostní mši Missa Immaculatae B. V. Conceptionis Josefa Antonína Sehlinga (1710-1756). Stane se tak na vigilijní mši sv., kterou bude celebrovat apoštolský nuncius Mons. Charles D. Balvo.

Sehling patří (vedle P. Gunthera Jacoba, OSB) k nejvýznamnějším barokním hudebním skladatelům jihozápadních Čech, od jehož narození si v roce 2020 připomeneme 310 let. Toužimský rodák získal hudební vzdělání v Praze a ve Vídni a od 30. let 18. soletí působil v Praze. Coby virtuozní houslista získal zkušenosti v proslulé kapele hraběte Václava Morzina na Malé Straně. Od roku 1737 působil v katedrále sv. Víta, kde zastupoval zdejšího nemocného kapelníka a obohatil zdejší hudební sbírku četnými opisy a také vlastními kompozicemi. Kapelnické místo zastával také na dalších pražských kůrech.Ve své kompoziční tvorbě byl ovlivněn vídeňskými autory, zejména Antoniem Caldarou a italskou neapolskou školou. Jeho skladby se vyznačují pozoruhodnou melodickou invencí, nezvyklou lehkostí a vynalézavostí instrumentace.Jeho Missa Immaculatae Beatae Virginis Conceptionis (ke svátku Neposkvrněného početí Panny Marie) je dochována v Sehlingově rukopisu ve svatovítském archivu. Skladbu pod názvem Missa integra provozovali také pražští jezuité ve svém největším pražském chrámu sv. Mikuláše, což svědčí o tehdejší proslulosti této kompozice a jejího autora.Sehlingova Regina coeli laetare kombinuje barokní jazyk ovlivněný A. Vivaldim a vídeňskými barokními skladateli, jenž byl typický pro pražské skladatele 30.-40. let 18. století, s novou téměř rokokovou galantní hudební řečí posledních let Sehlingova života.

Publikováno

Proběhly první Břízovské slavnosti

[…] Zlatý hřeb programu Břízovských slavností a současně jejich závěrečná akce: figurální nešpory Isfieda Kaysera, které navázaly na zmíněnou mši s gregoriánskými zpěvy. Sbor Kolegium pro duchovní hudbu a soubor Consortium musicum pod vedením Víta Aschenbrennera i Schola Cantorum Pilensis zaslouží za fantastickou atmosféru a kvalitní provedení interpretačně poměrně náročné hudby v liturgickém duchu velký dík.

Celý text na https://svata-hora.cz/2019/10/27/probehly-prvni-brizovske-slavnosti/

Publikováno

Beeindruckende Deutschlandpremiere in Eslarn

Die Aufführung der neu entdeckten Messe „Missa Dei Patris Festivalis“ des tschechischen Komponisten Gunther Jacob begeisterte rund 100 Besucher. Die professionellen Sänger des gemischten Kammerchors vom „Kollegium für geistige Musik“ aus Klatovy sorgten während der Aufführung zusammen mit dem hochkarätigen Orchester „Consortium musicum“ aus Pilsen in der Eslarner Pfarrkirche räumlich für eine wunderbare Klangverteilung und unter den Zuhörern für wohltuende geistige Klänge. Eine souveräne Klangeinheit zwischen Chor und Orchester garantierte Dirigent und Chorleiter Vít Aschenbrenner. Bestens organisiert wurde die kostenlose Darbietung vom Centrum Bavaria Bohemia in Schönsee in Zusammenarbeit mit dem Musikkreis Bayern-Böhmen e.V. in Lam.

Celý článek na https://www.onetz.de/oberpfalz/eslarn/beeindruckende-deutschlandpremiere-eslarn-id2858041.html

Publikováno

Slavnostní koncert k otevření refektáře klatovské jezuitské koleje

pátek 29. listopadu 2019 od 19 hodin
refektář jezuitské koleje (vchod z nádvoří koleje)

Carlo Luigi Pietragrua (1665–1726) – Laetatus sum (1713)
P. Gunther Jacob, OSB. – Te Deum in B (1714)
Kolegium pro duchovní hudbu & Consortium musicum

Slavnostní otevření refektáře bývalé jezuitské koleje v Klatovech vnímáme jako úspěšné završení našich dlouhodobých snah dostat tento nádherný prostor do povědomí nejen klatovské kulturní a hudbymilovné veřejnosti. Díky přispění Města Klatovy i Plzeňského kraje se tento prostor po dlouhé době opět zpřístupní ve svém původním lesku a nádheře.

V rámci koncertu během znovuotevření refektáře uvedeme žalm 122 Laetatus sum (Zaradoval jsem se, když mi řekli: do domu Hospodinova půjdeme) ve starém stylu (in stile antico)od drážďanského skladatele Carola Luigiho Pietragruy, jenž působil u drážďanského dvora a komponoval pro zdejší jezuity. Námět žalmu, stejně jako prostředí a doba jeho vzniku tak úzce souvisejí se slavnostní příležitostí tohoto vystoupení. Skladba vznikla patrně 1. května 1713.

Vystoupení doplníme slavnostním Te Deum in B českého barokního skladatele P. Gunthera Jacoba, jenž pocházel ze sudetských oblastí jihozápadních Čech. Rodák z Gossengrün (Krajková) přirozeně lnul k česko-bavorskému pohraničnímu regionu. Hudební vzdělání získal v benediktinském klášteře Kladruby, později coby barokní poutník navštěvoval Pannu Marii Klatovskou (pobýval zde od 22. října do 29. listopadu roku 1731) a zavítal i do bavorského Neukirchen b. Hl. Blut.

Te Deum in B zkomponoval G. Jacob v roce 1714, jež slavnostní koncert zakončí jako díkůvzdání za své uzdravení z morové rány v roce 1713. Dílo prozrazuje autorovu zálibu v kompozičních experimentech, jež stály u zrodu Jacobovy originální hudební řeči. I díky nim byly jeho skladby současníky tolik uznávány.

*   *   *

Žalm Laetatus sum C. L. Pietragruy provedeme v rámci slavnostního požehnání jezuitského refektáře v 16.30.

Jacobovo Te Deum in B uslyšíte v rámci slavnostního otevíracího koncertu, jež začne v 19.00.