Requiem za všechny věrné zemřelé farnosti v Lamu

Lam (DE), Pfarrkirche S. Ulrich, 2. 11. 2024, 18.00hod

Johann Georg Reutter ml. (1708-1772) Requiem in g, HofR 48/6

Kolegium pro duchovní hudbu, Consortium musicum

Johann Georg Reutter der Jüngere (1708-1772), kapelník svatoštěpánského dómu ve Vídni v závěru panování barokního císaře Karla VI. a jeho nástupkyně Marie Terezie, získal hudební vzdělání od svého otce, dvorního a dómského varhaníka Georga Reuttera st., ale zejména od císařského kapelníka Antonia Caldary. Významné hudební posty ve Vídni mu byly svěřeny až po návratu ze studijní cesty do Itálie (Benátky, Řím) v roce 1730. Již v následujícím roce (1731) byl J. G. Reutter jmenován dvorním skladatelem, dómským kapelníkem pak v roce 1738. V této funkci stál u objevu hudebního talentu bratří Haydnů – Josepha a Johanna Michaela, kteří prošli hudebním školením a praxí na svatoštěpánském figurálním kůru právě za Reutterova kapelnictví.

Georg Reutter ml. má na svém skladatelském kontě šest zhudebnění zádušní mše. Jeho requiem in g, HofR 48/6 pro smíšený sbor, smyčcové těleso a varhanní continuo doplňují dva koncertantní trombony. Kompozice jakoby stála na pomezí několika stylů. V polyfonních větách (Kyrie apod.) skladatel prozrazuje, že je zdatným Caldarovým žákem, jenž v prostředí vídeňské dvorní hudby sbíral první zkušenosti ještě za působení Johanna Josepha Fuxe. Vnitřně vyrovnané a syrrytmicky vedené sborové těleso v dalších částech (Sequentia aj.) obohacené mnohdy o koncertantní trombony (ve své době již poněkud konzervativně, jak bylo ve vídeňském prostředí zvykem) a téměř galatně laděné bohaté pasáže v houslích jakoby ukazuje do další epochy a její odlišné estetiky směřující k osvícenství a racionalitě.

Reutterovo Requiem in g provedeme v rámci liturgických obřadů sloužených za všechny věrné zemřelé (omnium fidelium defunctorum) ve farním kostele sv. Ulricha v bavorském Lamu (DE). Děkujeme za pozvání zdejšímu spolku Musikkreis Bayern-Böhmen a samozřejmě také lamské farnosti.

Napsat komentář