Hudební doprovod zádušních obřadů za Jana Blažeje Santini-Aichela
Plzeň, katedrála sv. Bartoloměje
čtvrtek, 7. prosince 2023 v 19.30 hodin
Dne 7. prosince 2023 uplyne 300 let od smrti barokního stavitele italského původu Jana Blažeje Santini-Aichela, který se proslavil svým jedinečným stylem nazývaným barokní gotika.
Význam toho nadaného umělce architektury chceme připomenout slavnostní zádušní mší, která bude sloužena v katedrále sv. Bartoloměje v Plzni dne 7. prosince 2023. Jakkoliv si uvědomujeme, že Santiniho osobnost je spjatá s mimoplzeňskými barokními skvosty, je důležité zasadit projekt právě do centra plzeňské diecéze. Trojlodní gotický chrám (katedrála sv. Bartoloměje) je vhodnou připomínkou architektonického stylu, který Santiny ve své barokní tvorbě oživil, nadto je symbolickým místem, které si samo připomíná také jedno významné výročí, neboť vznikem plzeňské diecéze, která byla zřízena bulou papeže Jana Pavla II. Pro Supremi Ecclesiae Pastoris munere v květnu 1993, se z farního kostela stala katedrála sv. Bartoloměje.
Ve znovuopravené katedrále tak můžeme připomenout vrcholného barokního architekta jako výraznou osobnost Plzeňského kraje uvedením díla jeho současníka – Johanna Josepha Fuxe (1660 – 1741). Fux byl rakouský barokní hudební skladatel, teoretik a pedagog, z jehož učebnice kontrapunktu, kterou dokončil v roce 1725 pod názvem Gradus ad Parnassum (Stupeň na Parnas), se učila komponovat řada skladatelů 18. století, včetně Wolfganga A. Mozarta, Ludwiga van Beethovena či Jana Dismase Zelenky. Jeho skladatelský odkaz je obsáhlý a čítá kolem 400 kompozic, jejichž charakter vyplývá jednak z konvencí vídeňského dvora počátku 18. století, jednak z Fuxovy pozice vrchního císařského kapelníka a zároveň kapelníka katedrály sv. Štěpána. Jedná se o opery, jejichž produkce nechyběla při významných dvorských událostech, oratoria a chrámové kompozice, ale i řadu instrumentálních skladeb.
Jednu z jeho vokálně-instrumentálních skladem s názvem Kaiserrequiem uvedeme jako hudební doprovod zádušní mše, která bude sloužena za věrného zemřelého Jana Blažeje Santini-Aichela s homilií v italštině, v níže je skryt odkaz na stavitelovy kořeny, ale také na kořeny uměleckého stylu, který svou tvorbou reprezentuje.
Záštitu převzal ministr kultury Mgr. Martin Baxa