26. června 2020 od 18 hodin
Nádvoří jezuitské koleje Klatovy
Josef Antonín Sehling (1710-1756) Missa B.V. Conceptionis seu integra
Josef Antonín Sehling (1710-1756) patří (vedle P. Gunthera Jacoba, OSB) k nejvýznamnějším barokním hudebním skladatelům jihozápadních Čech, od jehož narození si v roce 2020 připomeneme 310 let. Toužimský rodák získal hudební vzdělání v Praze a ve Vídni a od 30. let 18. století působil v Praze. Coby virtuozní houslista získal zkušenosti v proslulé kapele hraběte Václava Morzina na Malé Straně. Od roku 1737 působil v katedrále sv. Víta, kde zastupoval zdejšího nemocného kapelníka a obohatil zdejší hudební sbírku četnými opisy a také vlastními kompozicemi. Kapelnické místo zastával také na dalších pražských kůrech.
Ve své kompoziční tvorbě byl ovlivněn vídeňskými autory, zejména Antoniem Caldarou a italskou neapolskou školou. Jeho skladby se vyznačují pozoruhodnou melodickou invencí, nezvyklou lehkostí a vynalézavostí instrumentace.
Jeho Missa Beatae Virginis Conceptionis (ke svátku Neposkvrněného početí Panny Marie) je dochována v Sehlingově rukopisu ve svatovítském archivu. Skladbu provozovali také pražští jezuité ve svém největším pražském chrámu sv. Mikuláše, což svědčí o tehdejší proslulosti této kompozice a jejího autora.
Sehlingovo zhudebnění mariánské antifony Regina coeli laetare si nezadá s Vivaldiho mešními kompozicemi.Představuje typickou Sehlingovu kompozici pro sbor a sólový soprán s blyštivou instrumentací a emfaticky komponovanou sborovu sazbou. Po úvodní strhující ploše nastupuje druhá část, jež si nezadá s kompozicemi předních mistrů tzv. galantního slohu.
Sehlingovy autografy (rukopisy) obou skladeb jsou uloženy v hudebním archivu svatovítské katedrály.Vzhledem k nepříznivému vývoji na jaře tohoto roku. bohužel musíme rezignovat na tradiční Ouverturu z Händelovy Hudby k ohňostroji. Ale nebojte, za rok ji od nás jistě uslyšíte. 🙂
