Koncert dne 12. července 2015 od 10.00 hod. v Arciděkanském kostele v Klatovech se koná v rámci festivalu Plzeň 2015 Evropské hlavní město kultury „9 týdnů baroka“ a je finančně podpořeno z EHMK a Plzeňského kraje.
Vyvrcholení letošních klatovských pouťových oslav u příležitosti 330. jubilea zázraku obrazu zdejší Bohorodičky, který se 8. července 1685 začal „krví potit“ a brzy proslul četnými zázraky, připadne na neděli 12. července 2015. Při slavné poutní bohoslužbě zazní hudba provozovaná v habsburské monarchii koncem 17. století, tedy v období, kdy se proslulost Klatov a jejich zázračného obrazu bleskově šířila po celých českých zemích. Ve spolupráci s Evropským hlavním městem kultury Plzeň 2015 a pod dohledem předního odborníka na českou hudbu 17. století Michaela Pospíšila se hlavního interpretačního úkolu ujme klatovské Kolegium pro duchovní hudbu, jež si na pomoc přizve další dva významné plzeňské soubory – Komorní sbor českých muzikantů (sbm. Martin Červenka) a komorní orchestr Consortium musicum.
Kolegium pro duchovní hudbu coby partner Evropského hlavního města kultury Plzeň 2015 může pod vedením muzikologa a varhaníka Víta Aschenbrennera navazovat na svoji dosavadní rozsáhlou organizační a interpretační činnost na poli regionální hudby 17. a 18. století. O jubilejní poutní bohoslužbě 12. července chystá představit bohatou paletu skladatelských jmen, jež vévodila liturgické hudbě významných hudebních center habsburské monarchie posledních let vlády císaře Leopolda I. V centru pozornosti bude stát velkoryse koncipovaná mešní kompozice Missa Sancti Henrici z roku 1696 pro pětihlasý vokální ansámbl a bohatě obsazený instrumentální aparát jednoho z nejvýznamnějších skladatelů této doby a houslového virtuóza v jedné osobě Heinricha Ignaze Franze Bibera (1644-1704). Tento salzburský kapelník komponoval svoji předposlední mši u příležitosti vstupu své dcery Marie Anny (pod řádovým jménem Maria Rosa Henrica) do benediktinského kláštera Nonnberg a skladba zde byla také 7. listopadu 1696 premiérována. Maria Rosa Henrica coby budoucí vedoucí klášterního hudebního kůru zcela jistě dokázala ocenit kvalitu otcovy kompozice, ať již se jednalo o pro Bibera typické polyfonní mistrovství či jeho neomylný smysl pro efektní instrumentaci (vedle vysokých trompet v tzv. clarinovém rejstříku obsazuje například i trojici hlubokých tzv. principálových trompet apod.).